Služby B2B projekty Pro architekty Realizace O nás Showroomy Kontakt
Dirk Wynants se narodil v roce 1964 v Belgii. Je zakladatelem, majitelem a hlavním designérem značky Extremis, která se specializuje na výrobu venkovního nábytku již od roku 1994.
1. Je to už pár let, co Extremis hraje neúnavně velmi aktivní a klíčovou roli na poli světového interiérového designu… Malá firma, globalizace, ekonomická krize….dá se to ještě chvíli vydržet?
D.W.: Svoboda je pro mě velmi důležitá, takže si nejsem úplně jistý, jestli chci, aby se Extremis stal opravdu velkou společností: vezme mi to mou nezávislost? Jsem si samozřejmě vědom toho, že potřebujeme jistý objem, aby naše činnost přinášela zisk a abychom byli schopni dělat to, co chceme a potřebujeme k pokračování v naší činnosti. Zdraví mé společnosti je pro mě přednější než její velikost. Chci také, aby mě má práce bavila. Práce je příliš důležitou částí mého života, než abych si mohl dovolit nemít z ní radost. Co se týče globalizace, je jedním z mých cílů vytvářet krásné věci, které dokáže ocenit celý svět. Přinejmenším mi to dává možnost cestovat, setkávat se s novými lidmi a kulturami a to na tom miluji. Doposud jsem už uzavřeli obchody s více než 80ti státy, což opět zvyšuje naši nezávislot: krize a "špatné počasí" přece není všude ve stejnou chvíli, takže nás to až tak nezasahuje. Občas se prostě někde něco pohne. Kdo se chce stát velkou společností, musí uspokojovat masy a potýkat se s obrovskou konkurencí. Fakt, že bych rád udržel naší inovaci na určitém stupni, mě od toho automaticky drží zpátky.
2. Jsi jednoznačně prototypem silné osobnosti, která dokázala "promluvit" do dění na svém - tedy designovém kolbišti. Hýbou podle tebe dějinami výjimečné osobnosti nebo kolektivní mašinerie a systémy řízení?
D.W.: Děkuji, jsi velice laskavá, ale já se nepovažuji za výjimečného člověka, nejsem v ničem ten nejlepší, spíš jsem dobrý v mnoha různých odvětvích a daří se mi to vše skloubit dohromady. Nikdo ale nedokáže žádnou velkou změnu sám, i ten nejtalentovanější spisovatel (a to je práce jednoho jediného člověka) potřebuje dobrého vydavatele. Musím připustit, že je mým cílem měnit historii, že bych rád přispěl k vývoji věcí. Abych tohoto cíle mohl dosáhnout, zformoval jsem kolem sebe skupinu lidí, kteří mi mohou pomoci ve všech možných oblastech a já to pak musím zkombinovat do jednoho celku. Kolektivy mohou dokázat víc, než jednotlivci, ale každá skupina bude vždy potřebovat toho jednoho, který jí bude dodávat inspiraci, povede a vytrénuje ji: loď se nemůže plavit bez posádky a je ztracena bez kapitána, který jediný ví, kam má doplout. 3. Kdy a v jakém momentu života jsi poznal, že budeš tvořit nové věci?
D.W.: Začal jsem vyrábět nejrůznější věci už v dílně mého otce, když jsem byl malý kluk. Později jsem už musel pomáhat každý víkend i o prázdninách. Můj otec se specializoval na výrobu schodišť, dveří, dřevěných podlah atd.... ale důležitější, než co jsem se naučil po praktické stránce, byl fakt, že jsem jako dítě, a ještě víc jako teenager, trápil své rodiče tím, že jsem nedokázal brát věci "takové, jaké jsou". O všem jsem vždy pochyboval a měl nekonečně otázek, snažil jsem se přistupovat k zakonzervovaným představám z jiného úhlu pohledu, diskutovat, hledat nová řešení.... Mí rodiče to v té době nedokázali příliš ocenit, ale dnes už si také uvědomují, že tento přístup je pro designéra nezbytný. Není to má volba, nemohu si prostě pomoci a život mi to rozhodně neusnadňuje. Naštěstí jsou mi odměnou výsledky mé práce.
4. Jaká byla ta první věc - návrh, který jsi ukázal na veřejnosti s cílem uspět/prodat? Jak hodně jsi o sobě pochyboval? A jak to dopadlo?
D.W.: Dal jsem si načas se svou přípravou. Takže jsem si vybíral práci tak, abych se při ní naučil, co mi ještě chybělo, abych mohl začít sám úspěšně podnikat. Mým cílem bylo začít ve třiceti a to jsem také udělal. Vzdal jsem se svého velkého firemního auta a platu a podnikl jsem svůj velký krok. Měl jsem velké pochybnosti o tom, zda je vůbec proveditelné založit zcela novou značku úplně z nuly, ale prostě jsem to chtěl zkusit. Lépe jsem se už připravit nemohl a nevadilo mi to risknout. Chtěl jsem se vyhnout konkurenci silných existujících obchodních značek a tak jsem se rozhodl začít s něčím, co nikdo jiný nedělal: designový nábytek pro venkovní prostředí. Nebylo vůbec jednoduché představit můj první design "Gargantua" na trhu . Potřebujete za sebou mít nějakou silnou značku a dobrý produkt a než se k tomuto dopracujete, trvá to dlouho. Tento produkt je ale i v dnešní době stále jeden z našich nejsilnějších produktů, i po 20ti letech na trhu. Mohu tedy říci, že Extremis je postaven na úspěchu tohoto prvního produktu a to jen dokazuje, že jsme uspěli v tom, co jsme chtěli na trh přinést: klasiku pro budoucnost.
5. Kde a jak dnes "dobíjíš baterky" a potkal jsi nějakou krizi (např. středního věku)?
D.W.: Slovo "krize" pochází ze staré řečtiny a znamená situaci, kdy se musíte rozhodnout pro nějakou změnu, nový směr. Každá krize je tedy příležitostí a výzvou. Krize středního věku bude muset ještě chvíli počkat, na to teď není čas! Baterie povětšinou dobíjím prací. Nenajdete příliš mnoho zaměstnání, která vám poskytnou takovou různorodost a která obnášejí intenzivního cestování a setkávání se s tolika zajímavými lidmi. Mám více koníčků než času se jimy zabývat: koně, plachtění a snowboard jsou mými nejoblíbenějšími.
6. Jaký je tvůj pohled do budoucna? Jaká je budoucnost firem jako je Extremis?
D.W.: Dělám si starosti ohledně vývoje dnešního světa: přelidněnost, stále konzumnější způsob života, příliš špatných produktů na trhu. Společnosti jako ta moje jsou mostkem do budoucna, kde se snažíme přesvědčovat lidi, aby se rozhodovali na základě kvality a ne kvantity (nízké ceny, nedostatečné kvality a omezeného života). Takže pokud se svět úplně nezblázní než bude pozdě, sehrajeme zde důležitou roli. V současné době buduji zcela novou továrnu a tak jsem spíše plný důvěry, co se týče výhledu do budoucna.
7. Jak bys chtěl strávit 2 měsíce skutečného a absolutního volna?
D.W.: Objevováním a prozkoumáváním zajímavých pobřeží s plachetnicí, v dobré společnosti (samozřejmě se svou ženou) a s řádnou zásobou vynikajícího vína na palubě.