späť na úvodnú stránku blogu

Cesta vede jedině vzhůru - anatomie ikony

11.7. 2019

Iconic chair by B&B Italia celebrates 50th anniversary. 

Milán, 1966

C&B založili v roce 1966 Cesare Cassino (C) a Piero Ambrogio Busnelli (B). Během několika měsíců se společnost stala klíčovým hráčem na poli italského designu. Vrhla se na průmyslovou, kreativní a inovativní scénu moderního designu se svými ikonickými kousky, jako je křeslo Coronado od Afra a Tobia Scarpa a křeslo Amanta od Maria Belliniho. C&B, jehož logo navrhl Bob Noorda, sídlí v Novedrate, v srci Brianzy, historické kolébky italského nábytkového vybavení. Věcem je vdechován život v ultramoderní továrně navržené od Afra a Tobia Scarpa, vybavené nejmodernější technologií. Toto místo se stalo také domovem pro vysoce specializované výzkumné centrum, u jehož kormidla strojí Francesco Binfaré.

 

Milán, 1968

Ani Itálii se nevyhnulo povstání studentů a dělníků, které vyvrcholilo ve Francii v květnu 1968. Došlo k obsazení univerzity architektury v Římě a ve všech městech, od Pisy a Turína až po Boloň, Milán a Florencii, ochromily stávky a obrovské protesty celou zemi. Protestující odsuzovali nepřizpůsobivý průmyslový nástroj hospodářského boomu a také náboženská omezení. Tento protest, popisovaný jako „plíživý“, měl dopad na všechna průmyslová odvětví a trval až do sedmdesátých let minulého století. To vedlo mimo jiné ke vzniku skupin a kolektivů působících v oblasti výroby plastů, které byly zřízeny jako protipól vůči systému industriálního designu. Jednalo se o Archizoom, Superstudio a později Gruppo Strum. C&B se s Francescem Binfaréem a Gaetanem Pescem přidává k tomuto postoji proti formálnosti, teoreticky označovaném jako anti-design.

Partnerství mezi Francescem Binfaréem a Gaetanem Pescem vzniklo před několika měsíci během cesty do Německa s cílem navštívit Bauhaus Archive. Šlo o společné partnerství zasvěcené „vášnivému spojenectví“. Francesco Binfaré, skrz naskrz Miláňan a jedinečná osobnost ve světě designu, se narodil v roce 1939 a vytváření kousků u C&B mu bylo svěřeno už v jejích počátcích. Gaetano Pesce, taktéž narozený v roce 1939 v La Spezia, začal studovat architekturu v Benátkách ve dvaceti letech pod vedením Carlo Scarpa a Richarda Sappera. Své jméno si vybudoval jako bouřlivý člen Gruppo N, první italské skupiny věnované výzkumu kolektivně vytvářeného a produkovaného kinetického umění.

Pod vlajkou výzkumného centra C&B, ve kterém rovněž dozrál čas pro kolektivní tvorbu, vyjmul z rovnice ego a přidal do svého živlu design. Pop art byl v plném proudu a evropský design se vydával všemi směry a experimentoval se všemi materiály. Dekor byl zasažen nafukovacím nábytkem ve stylu „plavčík“: Kolekce Aérospace od Quasara Khanha, vyráběná ve Francii od roku 1967, se dostala do Hollywoodu a na velkém plátně působila jako žert. Ve stejném roce navrhl Quasar v Miláně svůj „Plovoucí dům“ pro velký a hluboký bazén Solari, který byl součástí instalace určené pro prezentaci kolekce Missoni jaro-léto ’68, vytvořené jeho manželkou, módní návrhářkou Emmanuelle Khanh. V této show vystupovali modelky v plavkách a muži potápěči. Nafukovací křeslo Blow doladěné milánským ateliérem De Pas-D’Urbino- Lomazzo & Scolari, doprovázené slavnou pohovkou Sacco od Zanotta: původně pojaté jako transparentní materiál použitý pro Moon Boots, jehož název se později inspiroval hlavními titulky francouzského deníku France-Soir během pařížského veletrhu nábytku v lednu 1968: „Zanotta a mis Paris à sac“... [pytle Zanotta Paris]

 

Milán, 1969

Na popud a zásluhou Gaetana Pesceho nadchla C&B publikum v září 1969 na veletrhu nábytku v Miláně. Stovky mohutných plochých galet rozkládajících se na rozlehlé ploše pro tyto účely vytvořeného stánku, zaujaly před očima návštěvníků tvar velkolepé sedačky, která jakoby byla nafouknutá samotným kouzlem. To nebyla jen pouhá prezentace. Bylo to představení. Jako žádné jiné před tím. „Se svým velkým poprsím a velkým pozadím,“ bylo toto happeningové křeslo z dílny Gaetana Pesca oficiálně pojmenováno jako Up5 a interně díky svému morfologickému designu a emocionálnímu efektu přezdívané Mama. Samotný Pesce mu dal o několik let později přezdívku: La Donna [Žena], čímž chtěl podle svých slov symbolizovat poprsí Anity Ekberg, která ve filmu La Dolce Vita skočí do Fontány di Trevi.

Ať už mu budeme říkat Mama nebo Donna, pro Francesca Binfarého* bylo toto křeslo „reakcí na oficiální design té doby, kousavý posměšek, který měl za cíl odhodit vše, co se v té době děje správným, přesným a objektivním způsobem.“ Na jeho vzniku nebylo nic filozofického. Byla to pouze rozměrnější aplikace stejného principu, který Binfaré a Pesce používali v C&B už koncem roku 1968, kdy přišli s nápadem poslat zákazníkům a prodejcům jako vánoční přání měkké polyuretanové vakuové sošky, které se vytvarují a nafouknou po otevření obálky. A tak byla vytvořena Fiore in Bocca – zpráva o otevření, komunikaci a osvobození. Vytvoření kolekce Serie Up bylo pro Gaetana Pesceho spíše bezprostředním počinem: byl ve sprše, pozoroval, jak se obyčejná houba stlačuje a vrací se jí její původní tvar, podobně jako se u neapolských sladkostí babá ověřuje, jestli už jsou hotové. To mu vnuklo myšlenku použít tyto nové pěny u sedaček, aniž by se v jejich konstrukci použil jakýkoliv jiný materiál.

 

Milán, 1969-1973

Kolekce šesti typů sedacího nábytku Up – křesel a pohovky – je vyrobena z expandovaného polyuretanu, který je pomocí podtlaku stlačen na 1/10 svého skutečného objemu s využitím techniky, kterou vyvinul odborník na plastové materiály u C&B Camillo Colombo. Po otevření obalu se každá sedačka, která už je potažená elastickou tkaninou, po kontaktu se vzduchem vytvaruje díky přítomnosti freonového plynu v polyuretanové směsi. Tento proces je nevratný a impozantní. Up už znovu nesplaskne. V kolekci je z hlediska velikosti a objemu největší křeslo Up5. To se okamžitě stalo symbolem modernosti a nabouralo funkční ortodoxnost té doby.  

Svým tvarem a pevností se Up5 pohybuje také na pomyslné hranici mezi průmyslovým a postindustriálním designem. Stal se z něj světový fenomén. „Pierre Cardin nás chtěl poznat. Zahraniční firmy žádaly o licence. Pro C&B byl Up opravdu skvělým prostředkem internacionalizace a také ohromným reklamním nástrojem z hlediska technologie firmy,“ uvedl později Francesco Binfaré.

To bylo přesně ono: reklama. C&B si k uvedení své kolekce Serie Up zvolila science fiction. Talentovaný Enrico Trabacchi měl na starosti vizuální prvky kampaně, které se měly zapsat do historie. Trabacchi, který tragicky zaemřel v roce 1976, pracoval pro C&B od samého počátku. Pomocí typografie, fotografie a grafiky katapultoval Up do provokativní a sexy futuristické měsíční dimenze, někam mezi Barbarellu a Amazonky z vesmíru. Sekvence kampaně Up od švýcarského módního a reklamního fotografa Klause Zaugga, který byl v Miláně velice populární, jsou i dnes stále ještě vnímány jako exemplární příklady marketingové komunikace. Tato reklama doslova evokuje nikoliv posezení, ale „objekty“ od Gaetana Pesceho.

Reklamní sdělení je navíc srovnáváno s vizionářským ultrafeminismem: žena omotaná kolem dokola svojí pupeční šňůrou a s mlýnským kamenem kolem krku se konečně osvobodí. Křeslo Up5 je k otomanu Up6 připojeno pružnou šňůrou. Jde tedy o skutečně mocný výjev. Pro Gaetana Pesceho jde o osobní a metaforickou vizi ženy. „Vyprávěl jsem svůj osobní příběh o tom, jak vidím ženu: navzdory svému já je vždy sama sobě vězněm. A tak jsem chtěl dát tomuto křeslu ženskou podobu s koulí na noze, která je také odvěkým symbolem vězně… Pro mě bylo toto křeslo způsobem, jak vyjádřit jiný obsah než jen vyspělou technologii, nové materiály a pohodlí. O problematice mužského násilí vůči ženám se v té době teprve začínalo mluvit. Tehdy jsem měl za to, že by se tyto vážné projevy hrubosti vůči ženám, ke kterým dochází po celém světě, mohly časem zmírnit. Bohužel se tak ale nestalo.“   

Kromě smyslů a pocitů byl Up5_6 rovněž vzrušující: vynálezce paranoického nábytku Salvador Dalì, pózoval právě na tomto křesle, celý stočený, jakoby se téměř ztrácel v ňadrech nadživotní velikosti. Ve filmu Diamanty jsou věčné, který byl sedmý v pořadí ze série Jamese Bonda, se Up5 objevilo ve scéně odehrávající se v doupěti v betonovém stylu padoucha Blofelda. Drsné dívky Bambi a Thumper, které Seanovi Connerovi pořádně zatopí, tančí kolem Mama-Gang. Psal se rok 1971. V následujícím roce se C&B společně s Francescem Binfaréem a Gaetanem Pescem zúčastnila průkopnické a historické výstavy „Itálie: Nová domácí krajina“ pořádané v MoMA v New Yorku. Pesce zde prezentoval projekt Habitat, společně s legendárním Kar-a-Sutra řízeným Mariem Bellinim.

V roce 1973 se z C&B stala B&B Italia a kolekce Serie Up byla vyřazena z katalogu kvůli zákazu používání freonů. Up5, ztělesnění vzpoury proti konvencím a symbol svobody, byl paradoxně najednou nepohodlný. Nové domácí vězení, jehož ukázka byla symbolicky spálena, bylo odsouzeno vlastními tvůrci za zradu.

 

Milán, 2000

Více než dvacet pět let poté, co byl odložen se suvenýry designu jako super-kultovní sběratelský předmět, uvádí B&B Italia křeslo Up5 znovu na trh, jako vždy doprovázené pohovkou Up6. V roce 2014 jej vyrábí v dětské velikosti – to vše pod názvem Serie Up 2000, jehož součástí je sedm originálních kousků z tandemu ‘69. Kvůli tlaku okolností už se však geneticky modifikovaný Up5 – jediný model z dílny B&B Italia bez kovového rámu uvnitř – nenafukuje. Nyní se vyrábí z polyuretanové pěny formované za studena a drží pohromadě pouze díky hustotě samotné hmoty a pěny.   

Polyuretanová pěna získaná ze směsi se vstřikuje do formy a zahřeje se na teplotu vyšší než 100°C. Denně se vyrobí čtyři kusy Up5, které se tvarují a jsou dokonale homogenní dvě hodiny po „upečení“. Po 48 hodinách ochlazování, čištění a ořezávání je křeslo Up5 připraveno k potažení. „Krejčí“ a jeho asistent, s bílými bavlněnými rukavičkami na rukou, začínají pokrývat všechny tvary neodstranitelnou technickou potahovou tkaninou, jednobarevnou nebo pruhovanou, vyráběnou výhradně pro B&B Italia.

V roce 1969 pokryl Gaetano Pesce Serie Up pruhovanou nebo jednobarevnou tkaninou a vtisknul jí tak jedinečnou vizuální identitu, která vyniká zejména v červené barvě – ústřední barvě par excellence. Tyto varianty mají své místo ve stálých sbírkách Trienále v Miláně, MoMA v New YorkuVitra Design Museum a v neposlední řadě v Musée des Beaux-Arts v Montrealu.

Kromě osmi nabízených barev, z nichž je jedna stříbrná, byla druhá generace Up5_6 vytvořena v řadě verzí vyráběných jako limitované edice. V roce 2014 B&B Italia vydražila speciální edici dvaceti Up5_6 in 2004 pro prodej Pop Artu 1954-1974, který se konal v Christie’s v Londýně.

 

Milán, 2019

K oslavě padesátého výročí Up5_6 od Gaetana Pesceho vpustila B&B Italia do svého šatníku nové plné barvy: oranžovo červenou, tmavě modrou, petrolejově zelenou, smaragdově zelenou, kardamom. Vyšla také speciální edice, pruhovaná béžová/petrolejově zelená, která je připomínkou původní barevné palety z roku 1969.

 

Gaetano Pesce, putování „létající ryby“ 

Nezmar designu, Gaetano Pesce, jehož příjmení doslova znamená „ryba“, po mnoha letech strávených v Paříži žije v současnosti v New Yorku. Je v první řadě umělcem, jehož dílo bylo vždy společnsky zodpovědné v pravém slova smyslu. Dílo tohoto architekta, designéra a profesora, který sám sebe označuje za „před-vizionářského tvůrce“, je dodnes „založeno v podstatě na myšlence varovat společnost před více méně alarmující situací.“ 

Byl také jedním z prvních, kdo přinesl design do muzeí, s vědomím, že tento prostředek společnosti je odrazem jeho éry. Legenda anti-designu, pro kterou jsou pochybnosti, zvídavost a nejistoty hnacím motorem, zastánce nedokonalosti jako přidané hodnoty, ale také estetické, umělecké a společenské hodnoty, Gaetano Pesce s oblibou říká, že nemá „žádný problém vrhat se do projektů, které nechápe už na začátku.“ Ironie, provokace a mnohem víc…

 

UP5_6 V ČÍSLECH

Datum vytvoření: září 1969     

Datum opětovného uvedení: 2000

Hmotnost: 52 kg

Výška: 103 cm

Šířka: 120 cm

Hloubka: 130 cm

Průměr koule: 57 cm

Potažení Up5 zabere 2 hodiny a 45 minut a u pohovky Up6 je to 1 hodina a 30 minut, v obou případech jsou zakončení ručně šitá.

 

*Il Viaggio di Francesco Binfaré attraverso il design dagli anni 60 a oggi. [Průvodce designem Francesca Binfarého od šedesátých let minulého století až po současnost.] Od Christine Colin. Vydala Electa


Páčil sa vám článok? Zdieľajte ho:

Ďalšie články blogu